Den Země - beseda p. Šobra o studánkách
Rozhovor s …........ Ing. Miroslavem Šobrem, pracovníkem odboru životního prostředí MěÚ Strakonice
-
Město Strakonice, prostřednictvím MěÚ Strakonice, odboru ŽP, vyhlašuje každoročně ekologickou soutěž pro školy i veřejnost. Letos se Vaše soutěž jmenuje „Na vlnách stříbrných rybníků Země zamyšlené 2009“. V 10 zastaveních nás provází spisovatel Ladislav Stehlík rybníky Strakonicka. Této soutěže se úspěšně účastní i žáci naší školy. Je o tuto Vaši soutěž velký zájem?
Jde již o osmý ročník ekologicko všeobecně vzdělávací soutěže, které se zúčastňují téměř všechny druhé stupně základních škol v regionu okresu Strakonice, tj. včetně škol Blatenska a Vodňanska a prostřednictvím Jihočeského Kurýra i ostatní zájemci. S přihlédnutím k letům minulým je o letošní soutěž vyšší zájem.
2) Dnes jste zde u nás měl besedu pro žáky 5. - 9. třídy o ochraně přírody naší republiky s
důrazem na náš region a "zázračné" studánky a prameny Podlesí. Mohl byste stručně znovu vyjmenovat pro naše čtenáře tyto studánky z okolí Čestic?
V nejbližším okolí Čestic byly monitorovány a ve většině případů rozborovány tyto studánky: Studánka knížete Oldřicha pod Dobrší, Studánka Svatého Jana nad Novou Vsí, Studánka Svaté Ludmily nad Volyní, Farská studánka v Česticích, Studánka Černé paní v Němčicích, Studánka u Dobré Vody za Nahořany, Studánka Svatého Antonína v Nihošovicích
3) Která z těchto studánek je široko daleko nejvyhlášenější a nejléčivější a kde ji nalezneme?
Nejkvalitnější vodu má určitě Studánka u Dobré Vody za Nahořany, které je zároveň i regionální nejradioaktivnější studánkou a lze ji nalézt při cestě z Nahořan do lokality lidově zvané U sedmi zlodějů a u samoty Dobrá Voda, při okraji lesa. Je hojně navštěvována především lidmi ze Čkyně a z Vimperska vůbec.
4) Spoustu pramenů a studánek je schováno pod kameny v polích, pod starými stromy, pod bílými kapličkami při cestách, ve skružích na vesnických návsích i v rozbahněných prameništích. Jejich voda stále dovede osvěžit, jejich klid a přirozená krása potěší oči i duši. Nebál byste se napít z některé z těchto studánek?
Po provedených rozborech se určitě z vyhlášených pramenů nebojím pít, spíš naopak, protože mnohdy jde o vodu svou kvalitou vysoce převyšující vodu pitnou, ale samozřejmě ve volné přírodě každý pije přírodní vodu na své riziko. Určitě lze pít vodu pramenitou, obavy bych měl z mělkých studánek s malou obměnou vody, kde by se mohly vyskytovat i například zárodky nemocí od zvířat zde pijících..
5) Co si naši čtenáři mají představit pod pojmem „otvírání studánek“?
Jednalo se o „akce“ mladých dívek se zpěvy a tanci, spojené s čištěním vybraných studánek, dodnes zachovávané především na Vysočině, kde se jím inspiroval i Bohuslav Martinů ve své slavné skladbě Otvírání studánek na slova básníka Miloslava Bureše. V našem regionu zatím čistíme studánky třetím rokem, zatím za pomoci škol, bez zpěvu a tanců, a již se nám takto podařilo „otevřít“ sedm studánek.
6) Starý pohanský obyčej přikazoval vždy první jarní den omýt celé tělo studenou pramenitou vodou. Člověk se tím měl zbavit všech neduhů a získat celoroční zdraví. Jinými slovy, díky vodě člověk „znovu ožil” do dalšího roku. Obyčej byl tak silný, že i pozdější náboženství jej raději vzalo za své, čímž dodnes dělá radost, všem, kteří si umí užívat pěkně “zmáchané” Velikonoce. Dodržuje tento zvyk doma?
Omytí studenou vodou určitě, nejen první jarní den a nejen na Velikonoce :o)
Děkuji Vám tedy za rozhovor a přeji Vám hodně zdraví a úspěchu ve Vaší další práci
Mgr. Vendula Kramerová
Náhledy fotografií ze složky Den Země - přednáška p. Šobra o studánkách